Umírat se má nalačno
Byl.
Milan Matějček. Šarmantní pětasedmdesátník s životním příběhem, z něhož jsem ve chvíli setkání nic neznala. Sešli jsme se z jiného důvodu, ale pár zmínek mezi řečí naznačovalo, že sedím se zajímavým člověkem. Hovořili jsme o plavbách na kánoi pro jezerech uprostřed divočiny, o kempování v lesích obývaných medvědy i o bezdomovcích na ulicích města, které se považuje za jedno z nejlepších pro život na světě.
A pak mi daroval svou knihu. Je v ní padesát let, řekl. Na dvou stech stranách, všimla jsem si.
Četla jsem ji ve dnech, kdy jsme si dojatě, pateticky i nostalgicky, zklamaně i hrdě připomínali výročí listopadové revoluce. Do toho se mísily zprávy o tom, jak jsou předlistopadová léta vzdálená dětem a mládeži pod dvacet nebo kolik příznivců mají komunisté.
Milan Matějček napsal chytlavým a uchvacujícím způsobem o životě jedné rodiny a jednoho kluka, studenta a posléze muže v naší zemi v dlouhém období začínajícím těsně před válkou a končícím začátkem 80. let. Civilně, a přitom poeticky. Skutečnosti, které byly drsné, popisuje střídmě, bez velkých slov – ale s velkým účinkem. Erotika je tu noblesní, a přitom si uchovává náboj a vzrušení.
Pustila jsem se do té knížky trochu ze zvědavosti a trochu ze zdvořilosti. Pak jsem si říkala, že asi zůstane knihou pro kamarády a známé, pro ty, kdo za ní budou vidět konkrétního Milana. Potom jsem se začetla a začala ji obdivovat. A s netrpělivostí a zvědavostí letěla po stránkách. Když jsem dočetla, došlo mi, že mám v ruce něco mnohem lepšího než všechny memoárové výtisky novin a časopisů z listopadu: neokázale vyprávěný příběh, který je víc než kronikou jednoho života. Je kronikou doby a napsanou tak, že jí žádná učebnice nemůže konkurovat. V učebnici jsou fakta. Tady život. Předestřený tak, že se vám nebude chtít odejít. Jako na konci každé dobré knížky.
A pokud byste přece jenom měli potřebu poznat chlapíka, který napsal něco, co rozhodně stojí za přečtení, není nic snazšího, stačí podívat se na internetu na milanmatejcek.com – a připravte se, budete řádně překvapeni, co se vám otevře. Tenhle muž opravdu není tuctový!
Další články blogera
Tato rubrika neobsahuje žádné články...
Další články z rubriky Ostatní
Ladislav Jakl
Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?
Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?
Milan Šupa
Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha
Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.
Jiří Herblich
Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství
Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.
Yngvar Brenna
Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi
Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.
Jan Andrle
Nový oblek
Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.
Počet článků 33 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 1271 |