Počasí si rafinovaně pohrávalo, takže jsem mu v úterý sedla na lep. Zatímco v centru Prahy se ráno projevovalo jako vlahé nadějné jaro, v devět fičel na Roztylech řezavý větřík, mezi Benešovem a Táborem ležela mlha a v Budějovicích zalézalo za nehty. Nízké mokasíny propouštěly chlad; lála jsem si za naivitu, s níž jsem odvrhla původně nazuté kozačky, a blahopřála si za nerozhodnost, díky níž mě pod semišovým utíkáčkem alespoň zahříval silný svetr. V šest večer bylo v Praze v centru zase nadějně teplé jaro... Přesto jsem zbytek týdne strávila pro jistotu v mnoha vrstvách; obleva vyvrcholila v pátek a propocené textilní jistoty putovaly z těla rovnou do pračky. Ovšem dveře na terasu zůstaly otevřené až do půl deváté večer (!), všichni chodili v tričku s krátkým rukávem a nikomu nebylo zima. Že by tedy jaro přece jenom nastoupilo?
Jakmile se začne mluvit o penězích, o přispění na charitativní účel, lidí se zmocňuje neklid a poznání, že vlastně už dávno měli být někde úplně jinde. Masově se to projevilo na čtvrteční módní show Jiřiny Tauchmanové v Praze na Žofíně. Dokud se předváděly šaty, seděli všichni jako přišpendlení. Při kolekci svatebních šatů vzdychali, ozývalo se bravo a potlesk ukazoval, že se šaty líbí. Nedivím se, byly nápadité, elegantní a krásné. Když se ale začala připomínat blížící se dražba společenskosvatebních šatů, první diváci odcházeli. A jakmile moderátoři Tereza Kostková a Vlasta Korec neodvratně směřovali k zahájení dražby – jako když střelíš do vrabců, nastal hromadný útěk. Bylo by to komické, kdyby to nebylo tragické... Pánové, co vypadali jako dobře situovaní, i slečny a dámy v jejich závěsu brali nohy na ramena, aby – co vlastně? Že by jim bylo trapné, že nepřihazují? Takových nás tam byla většina a nestyděli jsme se. Ale chápu, tvářit se navrch huj a přitom být vespod fuj, s tím se v některých okamžicích těžko žije. Třeba právě při dobročinné akci. Šaty se nakonec vydražily ve prospěch konkrétních projektů sdružení Slunce dětem za 26 000 korun. Získal je za hubičku, a to kupec věděl, že dostane i zajímavý vysavač. Jestli tohle byl obrázek sociálního cítění naší high society, tak potěš pánbu...
Že MF Dnes a Lidové noviny mívají ve stejnou dobu velké rozhovory s úplně stejným člověkem, a dokonce i v Magazínu a Pátku v tomtéž týdnu, jsem si už zvykla a přehlížím to: stejný vydavatel, tak to uděláme z jedný vody na čisto... Dneska se takhle sešly MFD, Hospodářky a Andrej Babiš. Že by už nefungovala meziredakční špionáž? Když jsme všichni seděli v centru Prahy a scházeli se, páni i kmáni, v jedné hospodě, byl obsah hlavních materiálů deníků mnohem lépe koordinovaný. A mělo význam koupit si třeba troje. Dneska sedí MFD s Lidovkama na Andělu a Hospodářky na Letné a synchronizace zjevně vázne. Nevím, jestli je štěstí, že se dá alespoň vybírat podle kvality, když tematicky je to v rovině. Rozhovor v Hospodářkách je lepší, MFD poněkud zaostala.
P.S. Typické úzké brýle na mém nose nesou název Giorgio Armani – a opravdu nestály majlant!
Páteční experimentální večeře mi přivála na talíř asijského sumečka důvěrně zvaného pangas. Vřele doporučuji! Protože jsem nevěděla, co od něho mohu čekat, rozhodla jsem se experimentovat neexperimentováním a zjistit, zda se hodí k budoucím experimentům. Takže jsem ho připravila bez jakéhokoliv koření, pomalu a na kousku másla, ať přizná všechny svoje chutě a možnosti. Obstál. Nejspíš v něm není žádný nebo hrozně málo tuku, protože se nic nevypeklo. Nepáchl rybinou. V bílém filetu nebyla jediná kost, šťavnaté maso chutnalo lahodně; stačilo pouze osolit ho. Pak jsem ho také vydatně pokapala citronem a bylo ještě lepší. Důležitý závěr: umím si představit nejméně deset způsobů přípravy s různými ingrediencemi a pangas bude určitě zase pochoutkový. Pojme chutě a neztratí charakter.
Nebyl to špatný týden. A teď je pátek večer, něco po desáté. Jo jo, Sex ve městě. Sex ve městě...
Týdeník
Další články blogera
Tato rubrika neobsahuje žádné články...
Další články z rubriky Ostatní
Ladislav Jakl
Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?
Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?
Milan Šupa
Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha
Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.
Jiří Herblich
Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství
Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.
Yngvar Brenna
Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi
Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.
Jan Andrle
Nový oblek
Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.
Počet článků 33 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 1271 |