Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Umírat se má nalačno

1. 12. 2009 10:05:21
Muže, se kterým jsem měla domluvenou schůzku, jsem nikdy předtím neviděla. Jak se poznáme? Jsem vysoký a budu mít na sobě dlouhý černý kabát, řekl.
Elegantního šviháka, který stál pod schodištěm, jsem napřed minula v trysku – měli jsme se sejít nahoře. Snad to byl šestý smysl, který mě zarazil, otočil a přiměl optat se, zda náhodou není mým neznámým.
Byl.
Milan Matějček. Šarmantní pětasedmdesátník s životním příběhem, z něhož jsem ve chvíli setkání nic neznala. Sešli jsme se z jiného důvodu, ale pár zmínek mezi řečí naznačovalo, že sedím se zajímavým člověkem. Hovořili jsme o plavbách na kánoi pro jezerech uprostřed divočiny, o kempování v lesích obývaných medvědy i o bezdomovcích na ulicích města, které se považuje za jedno z nejlepších pro život na světě.
A pak mi daroval svou knihu. Je v ní padesát let, řekl. Na dvou stech stranách, všimla jsem si.
Četla jsem ji ve dnech, kdy jsme si dojatě, pateticky i nostalgicky, zklamaně i hrdě připomínali výročí listopadové revoluce. Do toho se mísily zprávy o tom, jak jsou předlistopadová léta vzdálená dětem a mládeži pod dvacet nebo kolik příznivců mají komunisté.
Milan Matějček napsal chytlavým a uchvacujícím způsobem o životě jedné rodiny a jednoho kluka, studenta a posléze muže v naší zemi v dlouhém období začínajícím těsně před válkou a končícím začátkem 80. let. Civilně, a přitom poeticky. Skutečnosti, které byly drsné, popisuje střídmě, bez velkých slov – ale s velkým účinkem. Erotika je tu noblesní, a přitom si uchovává náboj a vzrušení.
Pustila jsem se do té knížky trochu ze zvědavosti a trochu ze zdvořilosti. Pak jsem si říkala, že asi zůstane knihou pro kamarády a známé, pro ty, kdo za ní budou vidět konkrétního Milana. Potom jsem se začetla a začala ji obdivovat. A s netrpělivostí a zvědavostí letěla po stránkách. Když jsem dočetla, došlo mi, že mám v ruce něco mnohem lepšího než všechny memoárové výtisky novin a časopisů z listopadu: neokázale vyprávěný příběh, který je víc než kronikou jednoho života. Je kronikou doby a napsanou tak, že jí žádná učebnice nemůže konkurovat. V učebnici jsou fakta. Tady život. Předestřený tak, že se vám nebude chtít odejít. Jako na konci každé dobré knížky.
A pokud byste přece jenom měli potřebu poznat chlapíka, který napsal něco, co rozhodně stojí za přečtení, není nic snazšího, stačí podívat se na internetu na milanmatejcek.com – a připravte se, budete řádně překvapeni, co se vám otevře. Tenhle muž opravdu není tuctový!
Autor: Lenka Tomsová | úterý 1.12.2009 10:05 | karma článku: 11.54 | přečteno: 1428x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jarka Jarvis

In vino veritas

Je to zdraví prospěšné, kalné jako Botič, blahodárně to působí na nervovou soustavu a činnost srdce, chutná to líp než projímadlo, a dostane se to jenom v určitém ročním období. Co je to?

19.10.2017 v 3:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 | Diskuse

Renata Prokešová

Šitím za ekologii

Zvolna šlápnu na pedál šicího stroje. Nová mašinka se tiše rozjede. Pravidelné cvakání, steh je jeden jako druhý. Pomalu posouvám látku a koukám, jak se mi střih kabátu mění pod rukama ... A sakra ...

18.10.2017 v 22:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Jak nalejt stádu sliby do hlavy...

...tak jsem si o víkendu udělala čas, abych se podívala do obálky s kandidáty blížících se voleb. No, a jestli si někdo myslí, že se ze mě stala uvědomělá občanka, tak to ani omylem!

18.10.2017 v 20:20 | Karma článku: 12.29 | Přečteno: 259 | Diskuse

Klára Tůmová

Zmizení kocoura Olího

Přes všechno hlídání dveří se obavy staly realitou a jeden z plyšáků zmizel neznámo kde. Naštěstí pro Olíka i jeho lidi byl jeho pobyt v džungli pražských ulic časově omezen.

18.10.2017 v 18:38 | Karma článku: 11.20 | Přečteno: 215 | Diskuse

Stanislav Jahoda

Babiš není ani Trump, ani Orbán: hraje za sebe a je na straně EU a Sorose

Na iDnes vyšel článek o tom, že si Američané ohledně našich voleb kladou otázku, zda Babiš je český Trump a vydá se cestou Orbána. Babiš není ani jedno – není patriot a hraje pouze za sebe.

18.10.2017 v 15:00 | Karma článku: 30.13 | Přečteno: 598 |
Počet článků 33 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1232
Novinářka na volné noze, kromě jiného píše články o cestování, cestopisy a průvodce. Více o autorce na www.tomsova.com


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.