Čtvrtek 2. dubna 2020, svátek má Erika
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 2. dubna 2020 Erika

Umírat se má nalačno

1. 12. 2009 10:05:21
Muže, se kterým jsem měla domluvenou schůzku, jsem nikdy předtím neviděla. Jak se poznáme? Jsem vysoký a budu mít na sobě dlouhý černý kabát, řekl.

Elegantního šviháka, který stál pod schodištěm, jsem napřed minula v trysku – měli jsme se sejít nahoře. Snad to byl šestý smysl, který mě zarazil, otočil a přiměl optat se, zda náhodou není mým neznámým.
Byl.
Milan Matějček. Šarmantní pětasedmdesátník s životním příběhem, z něhož jsem ve chvíli setkání nic neznala. Sešli jsme se z jiného důvodu, ale pár zmínek mezi řečí naznačovalo, že sedím se zajímavým člověkem. Hovořili jsme o plavbách na kánoi pro jezerech uprostřed divočiny, o kempování v lesích obývaných medvědy i o bezdomovcích na ulicích města, které se považuje za jedno z nejlepších pro život na světě.
A pak mi daroval svou knihu. Je v ní padesát let, řekl. Na dvou stech stranách, všimla jsem si.
Četla jsem ji ve dnech, kdy jsme si dojatě, pateticky i nostalgicky, zklamaně i hrdě připomínali výročí listopadové revoluce. Do toho se mísily zprávy o tom, jak jsou předlistopadová léta vzdálená dětem a mládeži pod dvacet nebo kolik příznivců mají komunisté.
Milan Matějček napsal chytlavým a uchvacujícím způsobem o životě jedné rodiny a jednoho kluka, studenta a posléze muže v naší zemi v dlouhém období začínajícím těsně před válkou a končícím začátkem 80. let. Civilně, a přitom poeticky. Skutečnosti, které byly drsné, popisuje střídmě, bez velkých slov – ale s velkým účinkem. Erotika je tu noblesní, a přitom si uchovává náboj a vzrušení.
Pustila jsem se do té knížky trochu ze zvědavosti a trochu ze zdvořilosti. Pak jsem si říkala, že asi zůstane knihou pro kamarády a známé, pro ty, kdo za ní budou vidět konkrétního Milana. Potom jsem se začetla a začala ji obdivovat. A s netrpělivostí a zvědavostí letěla po stránkách. Když jsem dočetla, došlo mi, že mám v ruce něco mnohem lepšího než všechny memoárové výtisky novin a časopisů z listopadu: neokázale vyprávěný příběh, který je víc než kronikou jednoho života. Je kronikou doby a napsanou tak, že jí žádná učebnice nemůže konkurovat. V učebnici jsou fakta. Tady život. Předestřený tak, že se vám nebude chtít odejít. Jako na konci každé dobré knížky.
A pokud byste přece jenom měli potřebu poznat chlapíka, který napsal něco, co rozhodně stojí za přečtení, není nic snazšího, stačí podívat se na internetu na milanmatejcek.com – a připravte se, budete řádně překvapeni, co se vám otevře. Tenhle muž opravdu není tuctový!
Autor: Lenka Tomsová | úterý 1.12.2009 10:05 | karma článku: 11.86 | přečteno: 1431x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Pavla Kolářová

Nechoď do práce v pyžamu!

Už je to tři týdny, co jsem nevystrčila paty z domu kromě nutných pochůzek či krátkých špacírů. Do práce ale musím denně tak jako tak. Rozdíl je ten, že místo nažehlené blůzy si vezmu tepláky, triko, někdy i pyžamo a s mejkapem...

1.4.2020 v 20:14 | Karma článku: 16.09 | Přečteno: 390 | Diskuse

Pavel Hewlit

Děkuji panu Ká za gumu (dávejte pozor, kam nastupujete)

Zatímco řidiči autobusů jsou před viry chráněni od prvních dnů karantény zavřenými předními dveřmi a páskami omezující vstup klientů, řidiči tramvají museli čekat.

1.4.2020 v 19:45 | Karma článku: 23.93 | Přečteno: 553 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Není zas tak špatný být v izolaci, jsem na to připravená

Mám to jednodušší; jsem totiž půl roku na útěku a na samotu jsem si nejen zvykla, samotu jsem před půl rokem cíleně zvolila.

1.4.2020 v 15:53 | Karma článku: 28.50 | Přečteno: 657 | Diskuse

Marek Valiček

Gayové v nouzi - "Shopping" (minisérie)

V našem oblíbeném Lidlu jsem si připadal jako na maškarním plese. Benátský karneval se letos nekonal, ale i tak je všude možně zahlédnout lidi se "škraboškami" a v Lidlu i jinde navíc s dlaněma v igelitovejch pytlíkách...

1.4.2020 v 13:03 | Karma článku: 25.26 | Přečteno: 811 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Když podáte knihovnici pomocnou ruku, někdy ji rozesmějete

Určitě podobné situace znáte taky. Nejste vyučený truhlář, ale chcete být užitečný, tak při prosbě o podání rašple ochotně přiskočíte a řemeslníkovi podáte... dláto.

1.4.2020 v 11:19 | Karma článku: 27.14 | Přečteno: 629 | Diskuse
Počet článků 33 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1246
Novinářka na volné noze, kromě jiného píše články o cestování, cestopisy a průvodce. Více o autorce na www.tomsova.com

Najdete na iDNES.cz