Vancouver. Místo, které si odpusťte
Známý mi řekl: „Je to nejhorší část Vancouveru, nechoď tam. V noci bych tam nejel ani autem, natož pěšky. A aby tam šla holka – to je dost blbý nápad.“
Nemluvili jsme o periferii! Hovořili jsme o místě téměř v centru města, pár minut chůze vzdáleném od historické čtvrti Gastown, jedné z turisty nejnavštěvovanějších. O Downtown Eastside, enklávě s největší populací s AIDS v Severní Americe.
Jak poznám, že jsem v Eastside? „Jdeš pěšky downtownem z Gastownu do Chinatownu, kolem jsou obchody, obytné domy s ochrankou v přízemí – a najednou žádné obchody, žádný byznys, žádné ochranky,“ odpověděl. „Je to hrůza. Na kilometru čtverečním drogy a asi deset tisíc narkomanů, bezdomovci, prostitutky. Horší než v New Yorku: tam jsou rozptýlení, tady je vše koncentrované na malé ploše. Není tam sice tolik vražd, ale lidi z drog blázní. Ve Vancouveru je spousta amfetaminu – po něm je člověk několik dní vzhůru a to je nebezpečné. Na zastávkách vidíš lidi, jak si píchají. Na chodníku taky. Všude se povalují jehly. Přitom je tam dost parků a lidé, co v nich pracují, musí používat silné rukavice.“
Nebezpečná část začíná parkem vojáků z první světové války a končí ulicí Main Street.
„Čtyři pět bloků, kde jsi v nejhorším světě, jaký může být. Hlavně kolem ulice East Hastings Street. Já bych tam nešel! Projet autobusem – to je v pořádku. I autem, ale musíš ho mít pořád zamčené. Ale pěšky ne!“
Později jsem se bavila o bezpečnosti ve Vancouveru a případných místech, jimž by se turista měl vyhnout, s Milanem Matějčkem, sedmdesátníkem, který tam žije dvacet let. Zamyslel se na chvilku, pak zakroutil hlavou a řekl, že neví o žádném nebezpečném místě ve Vancouveru a neumí si představit, co by někoho mohlo opravdu ohrozit. Ani ke střílečkám v ulicích města nedochází, kromě ojedinělého hašteření v mafiánských prostředích na perifériích.
Pak si přece jenom vzpomenul na Eastside. „Je tam taková bezdomovecká část, kolem ulice Hastings, kupodivu zcela v centru, velice blízko jedné ze základních turistických atrakcí, parních hodin v Gastownu. Oblast je však velmi dobře hlídaná policií. Vancouver je velice bezpečný. Ale prosím vás – neudělejte si zkreslený názor na společnost počtem bezdomovců! Mě osobně se bezdomovectví hodně dotýká, mám silné sociální cítění – ale to jsou lidé, o které je postaráno! Mají všechno, co potřebují: kdykoliv mohou spát pod střechou a mají k dispozici ubytování, peníze na jídlo a stát jim platí takové podpory, že na ulici v žádném případě být nemusejí. Práce ovšem nepatří k jejich základním životním prioritám. Jsou to lidé zasažení alkoholem nebo drogami. Když jim něco dáte, okamžitě si tyto statky opatří. Ve Vancouveru je bezdomovců patrně stejné množství jako v jiných městech, jenom jich podstatně méně zmrzne, protože tu málokdy klesá teplota pod bod mrazu. Je to jejich lifestyle, ne nutnost. Tyto ztroskotance lze jen velmi těžko přinutit k léčení. Dělá se pro ně všechno možné, například se jim zajišťují čisté jehly do stříkaček a lékaři se snaží navázat s nimi kontakt a přimět je k zamyšlení nad svou situací. O ty lidi je postaráno, peníze na jídlo mají, ale přesto žebrají. Jsou to lidé nemocní a demokracie nemá páky, jak je z ulice dostat.“
Takže Eastside raději vynechte – ale i bez něho je ve Vancouveru dostatek míst, kam namířit své kroky! Spoustu „směrovek“ najdete v mé nové knížce Vzrušující Vancouver, která už je k dispozici v knihkupectví a ukázky z ní mám i na svém webu. Více o knížce i o Vancouveru v dalších článcích v mém blogu zde na iDnesu.
Lenka Tomsová
Byli jsme podezřelí. Po 11. září
Bylo osm ráno, když jsme se probrali k životu v improvizované ložnici na čtyřech kolech na odpočivném parkovišti u Ponce de Leon na mezistátní dálnici číslo 10, asi 200 kilometrů na západ od floridského hlavního města Tallahassee.
Lenka Tomsová
Posel špatných zpráv
Červené pískovcové útesy s malými odlehlými plážemi na jihovýchodním výběžku Ostrova prince Edwarda vypadají mírumilovně, ale jsem si jista, že zdání klame – kdyby je neomývaly nebezpečné vody, nestál by tady maják.
Lenka Tomsová
Přátelské město se stínem
Halifax je pohodové a pěkné město, spojené se dvěma obrovskými tragédiemi. Výbuchem lodě s municí, při němž bylo zničeno téměř celé město - a s Titanikem. Právě sem přivezli mrtvé, které posbíraly v moři lodě vyslané z Halifaxu.
Lenka Tomsová
Letmé setkání s ledovcem
Speciální expedice u vraku Titaniku, jejímž cílem je prozkoumat okolí lodě a zdokumentovat její stav, musela kvůli hurikánu Daniela přerušit svou práci. Výzkumníci používají sonar a videokameru s vysokým rozlišením k vytvoření třírozměrných fotografií. Výsledkem práce by mimo jiné měla být i virtuální mapa Titaniku a jeho okolí. Hurikán vyhnal výzkumníky do St. John's na Newfoundlandu, kde čekají, až se počasí zlepší.
Lenka Tomsová
Můj návrat do Cold Mountain
Chodila jsem tady do školy. Narodil se tu můj brácha. Tady jsem naposledy viděla svou mámu, i můj táta tu završil svůj život. Dolní Rožínka. Jsem zpátky, i když jenom na skok. Můj návrat do Cold Mountain.
Lenka Tomsová
Úplně neobyčejná knihovnice
S Dášou Honsnejmanovou jsem se seznámila zcela komerčním způsobem: vede knihovnu, a když mi vyšly dvě knížky o Kanadě, nabídla jsem jí, aby je pro své čtenáře koupila. Při pohledu na stránky „její“ knihovny U Mokřinky mi blesklo hlavou, že Mokré, kde knihovna sídlí, je zřejmě živá středisková obec se spoustou lidí a šikovným knihovním týmem.
Lenka Tomsová
Kde spadla lavina
Dvě stovky zachráněných, ale dva lidé zahynuli pod lavinou, když se při sobotních závodech sněžných skútrů u Revelstoku na severovýchodě Britské Kolumbie utrhla masa sněhu. Když jsem četla tuto zprávu, vzpomněla jsem si na chvíle, kdy jsem do své knížky Vzrušující Vancouver, která vyšla před pár týdny, psala kapitolu o heroické stavbě transkanadské železnice Canadian Pacific Railway. Kolem Revelstoku se rozkládá jedna z kdysi nejdivočejších a nejnebezpečnějších oblastí Skalnatých hor – a právě tudy se měla prodrat železnice skrz hory k pobřeží a do Vancouveru.
Lenka Tomsová
Vancouver. Kde leží bobr
Za mlhavé noci se může přihodit ledacos. Neprůhledný opar skryje i přikryje lásku, zločin i neštěstí. Někdo se z něho se štěstím vynoří, jiný se zanoří...
Lenka Tomsová
Vancouver. Až půjdete do parku
Nemůžete pominout, nebo, nedej bože, vyhnout se! Stanleyho parku, když jste ve Vancouveru. To by bylo, jako kdybyste při výletu do Prahy nezašli na Staroměstské náměstí. Stanleyho park je srdcem Vancouveru.
Lenka Tomsová
Vancouver. Milování v Richmondu
Žádné silné stěny dokonale zvukotěsné, žádný luxus široké a hebké postele, žádná mramorová koupelna pár kroků od lůžka. Místo zdí tenký plech auta, sprcha sto metrů od postele a jediným hebkým místem nablízku byla moje kůže.
Lenka Tomsová
Vancouver. Kam se jezdí lyžovat
Dvacet minut od downtownu nasedáte do lanovky na sjezdovku. V blízkosti Vancouveru jsou tři horská střediska, takové tři menší kanadské Špindly, jak je označil jeden vancouverský Čech.
Lenka Tomsová
Vzrušující Vancouver
Tak drzého mývala jsem do té doby snad nepotkala! Napřed rozvážně stál na okraji křoví – rozvážně, nikoliv váhavě! – a hodnotil situaci.
Lenka Tomsová
Moje kouzelná Kanada
Kde ti medvědi jsou – když my jsme tady? V Kanadě berou medvědy dost vážně. Vždyť občas někoho roztrhají, třeba trénující běžce.
Lenka Tomsová
Umírat se má nalačno
Muže, se kterým jsem měla domluvenou schůzku, jsem nikdy předtím neviděla. Jak se poznáme? Jsem vysoký a budu mít na sobě dlouhý černý kabát, řekl.
Lenka Tomsová
Požár. Zkušenost, bez které bych mohla žít
Sobotní noc se chystala přehoupnout do neděle. Spala jsem spánkem člověka, který prožil krásný den v prostředí, které miluje. Člověka, který usíná natěšený na probuzení, kdy otevře oči a za okny nad sebou uvidí koruny starých dubů. Možná, že datel bude zkoumat některou větev, ale to bude jediný další zvuk, který vedle ptačích hovorů uslyším.
Lenka Tomsová
Anatomie buřtu
Někdo je v létě poutníkem po hvězdách, já, zdá se, cestuju po buřtech. Došlo k tomu nenápadně a nezáměrně, v souvislosti s mými výpravami na venkov.
Lenka Tomsová
Smažený kapr, koprovka a rybízový koláč
Mnoho jistot vzalo za své. Některé se však drží zuby nehty. Hlavně zuby! Půvab bramborového salátu a smaženého kapra spočíval kdysi kromě jejich lahodné chuti i v tom, že bývaly na talíři pouze jednou v roce.
Lenka Tomsová
I houby si dělají, co chtějí
Jako by nestačilo, že si počasí dělá, co chce. I houby si musí přisadit... Hlavně jim vytýkám, že mění stanoviště.
Lenka Tomsová
Kanada nejsou jenom víza
Také mě naštvaly – ale přestaneme kvůli nim do Kanady jezdit? Přestane se nám kvůli nim Kanada líbit? Myslím, že ne. Až opadne naše rozhořčení a emoce, zažádáme o vízum a vyrazíme. Jako jsme to dělali před lety, a jako jsme to v případě USA dělali až do loňska.
Lenka Tomsová
Lesním mužíčkem jsem ráda
Připadám si v tomto období jako lesní mužíček. Ano, měla bych se asi prohlašovat spíš za lesní žínku, ale to se mi moc nelíbí.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 33
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1271x