Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Smažený kapr, koprovka a rybízový koláč

23. 07. 2009 9:06:07
Mnoho jistot vzalo za své. Některé se však drží zuby nehty. Hlavně zuby! Půvab bramborového salátu a smaženého kapra spočíval kdysi kromě jejich lahodné chuti i v tom, že bývaly na talíři pouze jednou v roce.
Věděli jsme, že s posledním kouskem ryby je vymalováno a jakmile zmizela z mísy závěrečná lžíce salátu, dřív jak zase za rok nemáme nárok. Bylo to smutné (spravedlivé určitě ne!) a počítali jsme s tím: jen to největší umyvadlo v domě bylo vhodné pro salát.

Jak šel čas a změnily se poměry, přestal být kapr vzácností. A jak šel můj čas, přestal být salát pouze vánočním dogmatem a dělám ho, kdykoliv na něj máme chuť. I k pečenému krůtímu stehnu. I v červenci.

Pár podobných položek bych ve svém gastronomickém repertoáru ještě našla. Třeba zrovna vánočka...

Přesto existují dobroty, které přísluší buď určitému času, nebo přesnému období – a já to respektuju. A dodržuju. I když nejspíš ani nevím, proč...

První z nich je koprovka. Koprovku vařím jednou za rok, na jaře, když se na trhu objeví první čerstvý kopr. První český čerstvý kopr, protože jak jsem si všimla, kopr je v regálu supermarketu skoro pořád. Nebazíruju na českém kopru, ale s těmi celoročními to je jako s rajčaty: jsou ze skleníku, případně trhané bůhví v jaké dálavě a dopravované v chladicích vozech, bez chuti a vůně. Český kopr vyrostl někde na Litoměřicku, pod zdejším sluncem a má intenzivní chuť i vůni. Jedině takový je hoden použití v omáčce, která u nás doma nepatří k nejoblíbenějším, ale na kterou se zjara všichni těší. Po zbytek roku po ní nikdo ani nevzdechne.

Na rozdíl od rybízového koláče. Po něm toužíme několikrát v roce. Dokonce jsem už i podlehla nátlaku a upekla ho z mrazeného rybízu – ale není to ono!

Nic na něm není. V podstatě linecké těsto se lehce zapeče a pak se na ně navrší čerstvý rybíz. Zase se chvilku peče a následuje třetí vrstva, sněhová peřinka. Když se vyndává hotový z trouby, jsou všichni spořádaně doma a připraveni vyrazit směr kuchyň. Protože kdo zaváhá... Rybízový koláč mi připomíná meteor nebo záblesk geniality mého muže: chvilku tu je a než se otočíte, je pryč... Čekat, až vychladne? Pchá! Ještě ani nepoložím pekáč na podložku a už se na něj někdo sápe s nožem. Co bylo ještě před vteřinou životně důležité, je zapomenuto, nicotné a nepodstatné. Milostný telefonát, detektivka v televizi, napuštěná vana plná pěny i taxi čekající před domem (a letadlo málem rolující ke startu).

Letos jsem koláč inovovala, peču ho i z borůvek. Sice si je musím sama nasbírat, ale co bych pro svou mlsnou pusu neudělala... Není špatný. Ale – je to jiný koláč.

A protože rybízový koláč ze zmrazeného rybízu chutná úplně jinak než z čerstvého, chceme si všichni užít, dokud to jde. A tak se u nás pečou rybízové koláče jeden za druhým, protože všichni jsou nenasytní a všichni vědí, že to je sezonní záležitost. Skoro jako meruňkové knedlíky, jejichž čas právě nastává...

Dnes nepřipojuji žádnou fotku. Nemám totiž koláč vyfocený. Nikdy jsem to nestihla. A když jsem ho tuhle pekla v osamění, vrhla jsem se na něj, a teprve až když už byla polovina pryč, jsem si vzpomněla na focení...

Jsem ráda, že v tomhle šíleném světě, kdy je v červenci 13 stupňů, řeky si tečou kudy chtějí a Šípek opouští Machálkovou, přece jenom zůstávají některé jistoty nedotčené!
Autor: Lenka Tomsová | čtvrtek 23.7.2009 9:06 | karma článku: 13.33 | přečteno: 1229x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jarka Jarvis

In vino veritas

Je to zdraví prospěšné, kalné jako Botič, blahodárně to působí na nervovou soustavu a činnost srdce, chutná to líp než projímadlo, a dostane se to jenom v určitém ročním období. Co je to?

19.10.2017 v 3:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 | Diskuse

Renata Prokešová

Šitím za ekologii

Zvolna šlápnu na pedál šicího stroje. Nová mašinka se tiše rozjede. Pravidelné cvakání, steh je jeden jako druhý. Pomalu posouvám látku a koukám, jak se mi střih kabátu mění pod rukama ... A sakra ...

18.10.2017 v 22:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Jak nalejt stádu sliby do hlavy...

...tak jsem si o víkendu udělala čas, abych se podívala do obálky s kandidáty blížících se voleb. No, a jestli si někdo myslí, že se ze mě stala uvědomělá občanka, tak to ani omylem!

18.10.2017 v 20:20 | Karma článku: 12.29 | Přečteno: 259 | Diskuse

Klára Tůmová

Zmizení kocoura Olího

Přes všechno hlídání dveří se obavy staly realitou a jeden z plyšáků zmizel neznámo kde. Naštěstí pro Olíka i jeho lidi byl jeho pobyt v džungli pražských ulic časově omezen.

18.10.2017 v 18:38 | Karma článku: 11.20 | Přečteno: 215 | Diskuse

Stanislav Jahoda

Babiš není ani Trump, ani Orbán: hraje za sebe a je na straně EU a Sorose

Na iDnes vyšel článek o tom, že si Američané ohledně našich voleb kladou otázku, zda Babiš je český Trump a vydá se cestou Orbána. Babiš není ani jedno – není patriot a hraje pouze za sebe.

18.10.2017 v 15:00 | Karma článku: 30.13 | Přečteno: 598 |
Počet článků 33 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1232
Novinářka na volné noze, kromě jiného píše články o cestování, cestopisy a průvodce. Více o autorce na www.tomsova.com


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.