Smažený kapr, koprovka a rybízový koláč

23. 07. 2009 9:06:07
Mnoho jistot vzalo za své. Některé se však drží zuby nehty. Hlavně zuby! Půvab bramborového salátu a smaženého kapra spočíval kdysi kromě jejich lahodné chuti i v tom, že bývaly na talíři pouze jednou v roce.
Věděli jsme, že s posledním kouskem ryby je vymalováno a jakmile zmizela z mísy závěrečná lžíce salátu, dřív jak zase za rok nemáme nárok. Bylo to smutné (spravedlivé určitě ne!) a počítali jsme s tím: jen to největší umyvadlo v domě bylo vhodné pro salát.

Jak šel čas a změnily se poměry, přestal být kapr vzácností. A jak šel můj čas, přestal být salát pouze vánočním dogmatem a dělám ho, kdykoliv na něj máme chuť. I k pečenému krůtímu stehnu. I v červenci.

Pár podobných položek bych ve svém gastronomickém repertoáru ještě našla. Třeba zrovna vánočka...

Přesto existují dobroty, které přísluší buď určitému času, nebo přesnému období – a já to respektuju. A dodržuju. I když nejspíš ani nevím, proč...

První z nich je koprovka. Koprovku vařím jednou za rok, na jaře, když se na trhu objeví první čerstvý kopr. První český čerstvý kopr, protože jak jsem si všimla, kopr je v regálu supermarketu skoro pořád. Nebazíruju na českém kopru, ale s těmi celoročními to je jako s rajčaty: jsou ze skleníku, případně trhané bůhví v jaké dálavě a dopravované v chladicích vozech, bez chuti a vůně. Český kopr vyrostl někde na Litoměřicku, pod zdejším sluncem a má intenzivní chuť i vůni. Jedině takový je hoden použití v omáčce, která u nás doma nepatří k nejoblíbenějším, ale na kterou se zjara všichni těší. Po zbytek roku po ní nikdo ani nevzdechne.

Na rozdíl od rybízového koláče. Po něm toužíme několikrát v roce. Dokonce jsem už i podlehla nátlaku a upekla ho z mrazeného rybízu – ale není to ono!

Nic na něm není. V podstatě linecké těsto se lehce zapeče a pak se na ně navrší čerstvý rybíz. Zase se chvilku peče a následuje třetí vrstva, sněhová peřinka. Když se vyndává hotový z trouby, jsou všichni spořádaně doma a připraveni vyrazit směr kuchyň. Protože kdo zaváhá... Rybízový koláč mi připomíná meteor nebo záblesk geniality mého muže: chvilku tu je a než se otočíte, je pryč... Čekat, až vychladne? Pchá! Ještě ani nepoložím pekáč na podložku a už se na něj někdo sápe s nožem. Co bylo ještě před vteřinou životně důležité, je zapomenuto, nicotné a nepodstatné. Milostný telefonát, detektivka v televizi, napuštěná vana plná pěny i taxi čekající před domem (a letadlo málem rolující ke startu).

Letos jsem koláč inovovala, peču ho i z borůvek. Sice si je musím sama nasbírat, ale co bych pro svou mlsnou pusu neudělala... Není špatný. Ale – je to jiný koláč.

A protože rybízový koláč ze zmrazeného rybízu chutná úplně jinak než z čerstvého, chceme si všichni užít, dokud to jde. A tak se u nás pečou rybízové koláče jeden za druhým, protože všichni jsou nenasytní a všichni vědí, že to je sezonní záležitost. Skoro jako meruňkové knedlíky, jejichž čas právě nastává...

Dnes nepřipojuji žádnou fotku. Nemám totiž koláč vyfocený. Nikdy jsem to nestihla. A když jsem ho tuhle pekla v osamění, vrhla jsem se na něj, a teprve až když už byla polovina pryč, jsem si vzpomněla na focení...

Jsem ráda, že v tomhle šíleném světě, kdy je v červenci 13 stupňů, řeky si tečou kudy chtějí a Šípek opouští Machálkovou, přece jenom zůstávají některé jistoty nedotčené!
Autor: Lenka Tomsová | čtvrtek 23.7.2009 9:06 | karma článku: 13.91 | přečteno: 1229x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jan Pražák

Na karmě záleží

Je důležité mít pořádnou karmu, člověka to zahřeje a potěší. A právě naopak, mizerná karma je k ničemu. Věřím, že to platí i pro lidi, kteří se snaží přesvědčit sami sebe i ostatní, jak jim na těchto věcech nezáleží.

18.12.2018 v 21:23 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 | Diskuse

Jana Slaninová

Pár obrázků z prosince LP 2018

Někdy je lepší ticho, protože jakékoli slovo ruší. Někdy. Jindy je i mnoho slov málo. Hubu mám sice proříznutou, ale někdy ji nemám chuť ani otevřít. A tak se jen dívám kolem.

18.12.2018 v 20:25 | Karma článku: 10.27 | Přečteno: 110 | Diskuse

Pavel Hewlit

Vánoční legenda o Cigíškovi z Vysočan (z Harfy)

Ne mnoho novějších pražských čtvrtí má svoje pouliční legendy. Ty starší nepočítám – stará Praha jich má dost a kolikrát není pro legendu ani kam plivnout.

18.12.2018 v 18:51 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 165 | Diskuse

Lucie Michalová

Válka mění tvář

Kdysi se lidstvo rvalo a bojovalo o kousek své země, aby ji vlastnili a užívali si ji. Dnes to vypadá jakoby lidtsvo hledalo jednotu a sjednocení, aby mohlo změnit zemi.Je to psychologická hra, jinak vypadajícího boje o kus země.

18.12.2018 v 14:46 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 190 | Diskuse

Vilém Ravek

Miloši, nezhasni! Nezhasni!

Od chvíle, kdy prezidentská kancelář oznámila, že si prezident Miloš Zeman vezme až do konce roku volno, se mne zmocnila předvánoční deprese. Nedovedu si bez jeho projevu představit ani Vánoce, ani Nový rok.

18.12.2018 v 12:34 | Karma článku: 16.44 | Přečteno: 619 | Diskuse
Počet článků 33 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1239
Novinářka na volné noze, kromě jiného píše články o cestování, cestopisy a průvodce. Více o autorce na www.tomsova.com

Najdete na iDNES.cz