Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Anatomie buřtu

15. 08. 2009 9:00:00
Někdo je v létě poutníkem po hvězdách, já, zdá se, cestuju po buřtech. Došlo k tomu nenápadně a nezáměrně, v souvislosti s mými výpravami na venkov.
Patří k nim oheň, k ohni patří buřty – a jejich nákup se ne vždy vydaří.

A tak jak týdny ubíhají, ocitají se mi na prutu nejrůznější buřtíky. Aniž bych po tom toužila, ukládají se mi do paměti různé poznatky – a děsí mě.

Samozřejmě jsem mnohokrát četla o kvalitě současných uzenin (také je až na výjimky nejím), takže si nedělám iluze, ale přesto mě některé projevy mých buřtíků uvádějí do rozpaků a nevím, co si o nich mám myslet. Tedy – asi vím, ale kdybych si to přiznala, musí buřt okamžitě letět do ohně. A to zase ne!

Tak se utěšuju, že mi možná unikly nějaké nové technologie, které způsobují podle mě nestandardní chování buřtů. Například si neumím vysvětlit, proč se hluboce naříznutý buřt odmítá rozšklebit, i když ho přiblížím plamenům víc, než mu je zdrávo. Nakonec nožky rozevře, ale jenom decentně, jako kdyby byl stydlivá panna. Kdepak jsou růžky rozcapené a zkroucené jako rohy mufloní?

Potom se buřt nechce opéct. Obnažený vnitřek si vytrvale uchovává svoji vybledlou syrovou nebo podivně naoranžovělou barvu, podle toho, kde jsem nakupovala. Zkušeně a správně ho griluju nad plamenem, udím v kouři z borovice smísené s dubem, sem tam ho nechám olíznout plameny.
Čekám.
A – nic...
Nezbývá než přistrčit ho do výhně, ale ani potom se zázraky nedějí. Děje se cosi divného: i když v buřtu nejsou patrné žádné kousky špeku, přestože jsem ho koupila jako špekáček, najednou z něho proudem crčí tuk. Alespoň si myslím, že to je tuk. Doufám, že to je tuk! I když se to chová spíš jako voda. Je zajímavé, že buřt nemění svůj objem, přestože by podle množství kapající tekutiny měl.
Pak mi dojde trpělivost a bezohledně ho strčím do plamenů. Ještě si dá chvilku načas, než začnou konečky a hrany nožiček černat a slupka buřtu hnědnout.
Nechám ho chvilku škvařit, než se do něj dám. Napřed sním popel, ve který se proměnily hroty nožiček. Při dalším soustu mě překvapí, jak papírově mi mezi zuby chřestí slupka buřtu. Jindy je zase jak podešev a chvíli si hrajeme na žvýkačku.
Buřt chutná různě, některý je lepší, jiný horší, další přesolený. Sním ho, protože to je BUŘT a patří k víkendovému večeru u ohně.
Když ho celý ohlodám, zůstane prostředek, neopečený a mírně vychladlý. Vrátím ho na prut a do ohně. Maso se vůbec neopeče. Už se tím docela bavím, jsem zvědavá, jak se další buřt zachová. Zatím jsem měla jenom jednoho, který vykazoval náznaky opečení, ale nic moc.

Rozum mi říká, že bych si měla buď najít dobrého řezníka (jeden prý působí kdesi na Vysočině), nebo přestat jíst buřty.

Přestat jíst buřty? Vyloučeno!

Ačkoliv – kdykoliv přijedu do míst svého předškolního dětství, vždycky se vytáhne historka o tom, jak jsem si opékala místo buřta dubové listy. Že by řešení?
Autor: Lenka Tomsová | sobota 15.8.2009 9:00 | karma článku: 12.36 | přečteno: 998x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jarka Jarvis

In vino veritas

Je to zdraví prospěšné, kalné jako Botič, blahodárně to působí na nervovou soustavu a činnost srdce, chutná to líp než projímadlo, a dostane se to jenom v určitém ročním období. Co je to?

19.10.2017 v 3:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 | Diskuse

Renata Prokešová

Šitím za ekologii

Zvolna šlápnu na pedál šicího stroje. Nová mašinka se tiše rozjede. Pravidelné cvakání, steh je jeden jako druhý. Pomalu posouvám látku a koukám, jak se mi střih kabátu mění pod rukama ... A sakra ...

18.10.2017 v 22:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Jak nalejt stádu sliby do hlavy...

...tak jsem si o víkendu udělala čas, abych se podívala do obálky s kandidáty blížících se voleb. No, a jestli si někdo myslí, že se ze mě stala uvědomělá občanka, tak to ani omylem!

18.10.2017 v 20:20 | Karma článku: 12.29 | Přečteno: 259 | Diskuse

Klára Tůmová

Zmizení kocoura Olího

Přes všechno hlídání dveří se obavy staly realitou a jeden z plyšáků zmizel neznámo kde. Naštěstí pro Olíka i jeho lidi byl jeho pobyt v džungli pražských ulic časově omezen.

18.10.2017 v 18:38 | Karma článku: 11.20 | Přečteno: 215 | Diskuse

Stanislav Jahoda

Babiš není ani Trump, ani Orbán: hraje za sebe a je na straně EU a Sorose

Na iDnes vyšel článek o tom, že si Američané ohledně našich voleb kladou otázku, zda Babiš je český Trump a vydá se cestou Orbána. Babiš není ani jedno – není patriot a hraje pouze za sebe.

18.10.2017 v 15:00 | Karma článku: 30.13 | Přečteno: 598 |
Počet článků 33 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1232
Novinářka na volné noze, kromě jiného píše články o cestování, cestopisy a průvodce. Více o autorce na www.tomsova.com


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.